Moje léto lásky - recenze

1. února 2008 v 20:48 | Lu$$ |  Moje léto lásky
Jednotlivosti, které mají doložit, jak moc je Tamsin(Em) na úrovni, obecně nejsou moc vynalézavé. Její dekadentní snobismus skoro bije do očí; nestačí, že bydlí v přepychovém domě a jezdí na koni, musí ještě citovat Nietzscheho, poslouchat melancholické francouzské šansony a hrát na violoncello (o erotizujícím efektu hry na cello ve filmu by se možná dala napsat dlouhá a nudná studie, někdo by ovšem tvůrcům přece jenom měl říct, že po těch kilometrech záběrů na rozkročené ženské nohy, zamhouřené oči a vlasy svůdně padající do tváře už je tenhle motiv docela zprofanovaný).

Dívky se naštěstí s rozdíly vyrovnávají překvapivě rychle. To, čemu propagační text říká "prvotní silné obavy z výrazně rozdílných povah" ve skutečnosti vypadá jenom jako bezprostřední milostné oťukávání, a to hlavně díky přirozeným hereckým výkonům Nathalie Press (Mona) a Emily Blunt (Tamsin). Ony a Paddy Considine v roli Monina bratra Phila jsou taky největšími klady snímku. Občas se nechce věřit, že většina dialogů vznikala při improvizaci, tak dokonale jsou všichni tři sehraní.
Předchozí věta samozřejmě platí hlavně o dívkách, kterým by tu spoustu milostné chemie mohl závidět leckterý heterosexuální pár. Režisér se je navíc snaží aranžovat tak, aby jejich krása a něžnost pořádně vynikla: když spolu tančí, prohánějí se na mopedu, ve světle svíčky vyvolávají duchy, v koupelně si hrají na Vymítače ďábla nebo se sluní na stráni, pořád jsou neodolatelné. K prvnímu polibku dokonce dojde při koupání v horském potoce - k ideální romantice chybí snad už jen vodopád.
Na druhou stranu se tím z příběhu částečně stává lehce nenápaditá, i když vizuálně příjemná love story. Samozřejmě, nic proti takovému druhu filmů, divák v nich bez problémů přijímá i to, co se na první pohled zdá odtržené od reality. Jenomže Pawlikowski tuhle snovou romanci po celou dobu kloubí se sociálním dramatem, záběry bez hudby, natočenými chvějící se ruční kamerou. Přístup, který patrně dobře fungoval v knize Helen Crossové, podle níž Moje léto lásky vzniklo, ve filmu samotném bohužel působí spíš nesourodě. Zkrátka a dobře, jakmile jsem si začala zvykat na malinko prvoplánovou a přesto okouzlující milostnou historku, změnila se najednou ve "vážný" nezávislý film - a naopak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama